Úchvatná

Nebudu psát o knížce známé především mezi katolíky... Chci psát o duších, které konají. O těch, kteří po práci (přednáškách, zkoušce,...) nesednou k počítačí, televizi a neleží na plážích a v postelích, aby si po "zásluze" odpočinuli.

Tito lidé "nemají" čas, ale je to proto, že jsou v terénu - mají radost z činu. Nejsou líní zvednout zadek s výmluvou na čas. Někdy čtou. Někdy lezou po stěnách, po horách, jsou na koncertech, v dobrovolnických klubech, běhají, nebo filosofují nad kávou, stýkají se s přáteli... Když nemají čas, něco dělají. Když jim nabídnete něco krásného nebo dobrého, tak si čas umí najít.

Ruda by snad řekl, že úchvatní nepatří mezi "líné prasata";
já bych se zamýšlel, že snad jsou ochotni radovat se i ze svízelů a potíží, které s sebou přináší déšť a například pěší chůze; možná umí využívat a ŽÍT přítomnost, nemrhají časem...

Takoví mě inspirují. Jsou krásní, nejvíce zevnitř a velmi často (snad pokaždé) i zvenku... Rád úchvatným duším říkám, jak jsou krásné, skvělé a úchvatné - aby věděly... o nic jiného mi nejde.

Musím jít pracovat na té své duši, pro inspiraci druhým a radost svou. Filosofii a nějaké myšlenky, můžete se těšit s dalším středečním svítáním.

BUĎTE ÚCHVATNÍ