Tady jsem jiný

V jednom ústavě máme slečnu s downovým syndromem. Budu psát ze zkušenosti její někdejší asistentky, co mě zaujalo.

Slečna chce dělat to co ostatní a ptá se, proč by měla dělá něco jiného, než ostatní. Je třeba ji zapojit tak, aby vlastně dělala to co ostatní, ale při činnosti si bude cvičit jiné (bazálnější) dovednosti/znalosti. Spolužáci to vědí, tak ji například v matice, při společné hře/cvičení dávají adekvátní příklady.

Slečna si uvědomuje, že je jiná, než ostatní! Ale má společenství rodin s dětmi s DS. Ona ví, že tady ve škole je jiná, ale že ve společenství je stejná.

-> Rozumíte? Ať jste kdo jste, můžete vědět, že jste jiní než ti, kolem vás. Není to hendikep, je to prostě tak. Musíte jít ke svým, aby jste byli "stejní". Ale svět je různorodý, běžte a přispějte svou trochou do barevného a krásného světa.