Naplněný život

Knihu napsal terapeut z manželské poradny, uvádí v ní příklady ze své praxe. Je komplexnější, mimo níže uvedené se zabývá také tématy rozchodu/rozvodu, hledáním nového partnera a v dodatku má slovo o homosexualitě. V kapitole věnované samotě upozorňuje na význam lásky k sobě sama, potřebě nalezení svého místa ve společnosti, nalezení vlastní identity a nutnosti umět žít sám - aby si člověk mohl opravdu svobodně vybrat život v páru.

První kapitola je věnovaná učení se lásce. Té nás učí rodiče, kteří nejsou dokonalí. Autor zmiňuje více stupňů lásky a klade otázky, aby si čtenář uvědomil, co si pod pojmem láska sám představuje. Láska musí být svobodná a jejím základem je respekt. Pro poznání lásky klade podmínky naučit se: mluvit bez obviňování, citům a naslouchání, poznat odlišnosti mezi mužem a ženou, poznat a začít pracovat na vlastních nedostatcích, poznat v čem jsme dobří a využívat to ve smysluplných aktivitách.

V druhé a třetí kapitole autor věnuje prostor času seznamování a hledání manžela (manželky). Klade důraz na vzájemné poznávání a ohleduplnost k partnerovi v každém věku. Během této poznávací fáze je třeba si partnera neidealizovat, nemanipulovat jím, a zdržet se přílišných důvěrností včetně sexu. Je důležité neočekávat všechno jen od vztahu s jedním člověkem. Zjistit množství času které společně zvládneme trávit a dále se seznámit s preferovaným modelem rodičovství (autor uvádí tři), snažit se porozumět si jak citově tak komunikačně (sdílení a naslouchání). Potřebné je včas se rozhodnout k rozchodu. Po rozchodu je dobré si dopřát oddech k pochopení toho, co se stalo.

Při konkrétním hledání protějšku je důležité se za něj modlit a neskočit po prvním, který se naskytne – být vytrvalý. Je třeba si ujasnit co chci a také jestli nepatřím zasvěcenému životu, pokud ne, stanovit si nejdůležitějších 4-5 vlastností a podle nich se ze začátku poznávání řídit. Vhodný protějšek můžeme potkat ledaskde, při hledání je dobré rozvíjet své koníčky. Autor varuje před radami různých duchovních a guru, kteří mohou svými radami chtít manipulovat. Pokud má jít o Boží vůli, je třeba mít tuto domněnku potvrzenou z více nezávislých stran, nejméně tří.

Pokud už s někým jsme, je dobré radovat se z každodenního objevování a neustrnout u prohlášení „znám tě jako své boty“ a podobných. Důležité je poznat, jak se díváme na svět, události a jak vnímáme chování protějšku. Pro trvalý vztah je zapotřebí hned trojí spřízněnost: těla, duše i ducha. Vhodné je také položit si otázku společných plánů do života, rozdílů by mělo být ve všech ohledech přiměřeně. V pozdějších fázích vztahu je dobré se také seznámit se sexuálními zábranami a fixacemi z dřívějška, jako zakořeněné předsudky, odpor, praktiky a srovnat se s nimi.

O životě v páru je celá další kapitola. V knize je rozepsaná typologie a interakce mezi různými typy. Autor píše o potřebě komunikace, intimity, respektu, věnování si dostatku času, sdílení duchovního života a uspokojování citových potřeb. Významné místo má ve vztahu odpuštění na základě pochopení. Nápomocné je uvědomovat si vlastní nedokonalost, pracovat na své vztahovačnosti či urážlivosti. Už na začátku vztahu je třeba si uvědomovat, s čím je partner nerozlučně spjat a kam směřuje (jaké je jeho poslání a služba). Každý musí najít rovnováhu mezi svým posláním, prací a rodinou.

Co se dětí týče, kniha upozorňuje na rozdílnou roli otce a matky, které jsou obě nezastupitelné a významné. Dále se zmiňuje o problematice oidipova komplexu a psychologickém významu pořadí mezi sourozenci. V dítěti se má hledat jeho nadání a ne skrze něj si naplňovat vlastni tužby. Každé dítě je třeba milovat jiným, výsadním způsobem. Důležité je nenechat si zasahovat do života tchyní či tchánem.

BOULVIN, Yves.  Naplněný život . Praha: Paulínky, 2010. 223 s. ISBN 978-80-7450- 004-6.