"Už od Náchoda se neustále ptá,..."

Ticho a samota

16. 9. 2015 6:29

Poučen z předchozích nezdarů a bolestí, na co jsem přišel. Nebudu to uvádět do svých hlubokých souvilostí, ikdyž by to možná stálo, v hovoru, za to.

Jezdíval jsem domů, kde jsem si před monitor rozložil jídlo a hltaje docela zajímavá množství, relaxoval jsem při sledování seriálů a filmů. Hlavu to kolikrát tak bezpečně vypnulo, že jsem toho večera už nic dalšího neudělal, možná pochatoval při dalších dílech. Neměl jsem žádnou potěchu z jídla, bez velkého vnímání bylo prostě pryč a já si ho neužil. Ani ty mihotavé obrázky mě vlastně nedělaly dobře - buď v nich bylo něco vyloženě nechutného/nepříjemného, nebo naopak ukazovaly iluzorní, ale emočně dobře působící, ideální a krásné vztahy, která já kolem sebe v takovém množství a intenzitě prostě nemám (asi nikdo nemá, jsou iluzorní).

Začal jsem jezdit na kopec. Nejprve to nebyl ten v odkazu, ale dočista jiný. Neměl takový výhled (ale přece z některých částí byl skvělý), ale měl krásný les a cestičku akorát na proběhnutí. Moc mi chybí. A jezdil jsemt taky do údolí, ke splavu, řece i roklinky.

Naučil jsem se v rychlém dni povinností zastavit bez "vyklusávání u seriálů". Sedl jsem si na místě, které mi přišlo vhodné. Seděl jsem a rozhlížel se. Žasl nad světem, nad jeho tvary, barvami, duchem a Stvořitelem.Teď v tom pokračuji, poučen. Neženu se z práce domů, ale zastavuji se na některém z vhodných míst. Stojíím, sedím, koukám, žasnu a děkuji. Svět se bezpečně zastaví, myšlenky se zpraví a já štastně a spokojeně umím fungovat další den, aniž bych cokoliv dalšího pro to musel dělat. Prostě mi to spravuje postoj k světu a sobě a všemu.A když se při tom dostanu i k jídlu, úžasně si ho vychutnám. Sedíce na zahradě, nebo onehda náhodou na dece na jednom kopci. Sedím, baštím a žasnu, kochám se a raduji. Jídla sním tak akorát, mám z něho potěchu a další den jsem připravený prožívat plně - ne zklamaný životem, otrávený lidmi, ohnutý nedokonalostmi a zlomený osudem.Chtěl jsem vám to napsat. Jezdím jak se mi chce. Pracuji poctivě a s větší radostí. Cítím se naplněný a opravdu šťastný, nelámu si tolik hlavu s nedůležitostmi, protože ten žas a pohled mi říká, jaké je mé místo. Nebojte se zastavit a hodit zkusit hodit za hlavu to, o čem tvrdíte, že vám pomáhá relaxovat.

Zobrazeno 1424×

Komentáře

terre-eau

Krásny text. Zaujímavo napísaný. Dík.

anetamarie

Zajímavá myšlenka... z mnoha úhlů potřebná do dnešního světa. Díky za článek!

xPastelka

od tý doby, co chodim dom aj pěšky, mám dost podobný pocity.... ;-) :-)

Keyelka

:-) :-) :-)

mikeila

Super, vytrvej v tom! A díky za inspiraci!

Zobrazit 5 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio