"Už od Náchoda se neustále ptá,..."

Zahájení 2. semestru

6. 4. 2014 14:54

Švýcaři (spolužáci) jsou hned z kraje o dost milejší a komunikativnější. Radovali se a vítali mě, při příchodu na Apéro. Sami spontánně se se mnou začínají bavit i v hodinách. Spolužačka mě zase hned pozvala na párty s jejími spolubydlícími a přáteli. Taky se objevila nová tvář Nadine, příští rok má mít erasmus v Ostravě, tak to vypadá, že se chce setkávat už teď. Známá z Maďarska se mi ozvala ohledně projížďky na kole. To mi udělalo velkou radost, jakou z sms často nemívám. Teda projížďku jsem nestihl, ale příště...


Část kostnické radnice.

Nové spolubydlící mluví především anglicky. Dvě severo-Irky šoupli k nám a jednu na byt s dvěma Izraelkama. Nevím proč to tak udělali. Irské angličtině nerozumím ani za nehet, všechno mě musí opakovat. A navzdory všem snahám v prvních týdnech se se mnou moc nechtějí kamarádit, tedy nemyslím povídat si, ale sotva pozdraví, ani se neusmějí. A to jsem si dal pozor na to jak vážný a strašidelný umím být na první kontakt. Dosud jsem žádnou teorii neověřil, takže netuším proč tomu tak je, ale stojím mimo nově příchozí. Teda dvě nové Číňanky přátelské jsou :)

Co mě však opravdu vytáčí je vztah mladých vysokoškoláků k životu. Když to omezím na to objektivně problematické: spotřeba a nešetrnost. Okno dokořán s topením naplno, svítící světlo se zavřenýma okenicema, ohřev vody objemu šestinásobku potřeby, nerecyklování (plastový obal z okurky do bioodpadu nepatří?),...
Myslím, že umím pochopit ledacos, a chápu že jinde ledacos může fungovat jinak. Ale takové základy by měl přirozeně zvládat každý, natož pak vysokoškolák, či dokonce nastávající učitel!


Univerzitní knihovnička (sdílení vlastních knih studentů), v pozadí počítačová učebna.

Švýcaři vědí že jsem státnicoval, a jako by se to promítlo do nastávajících předmětů. Prostě se tady za každou polovinu kreditu platí pořádnou prací. Ne že by mi práce nebo studium vadily, to já rád, ale i můj den má jen +/- 24 hodin, tak nemůžu odvést práce za 25 hodin jako tu noc na podzim. Mám teď v rámci výuky spoustu povinných domácích úkolů, nějaké prezentace v hodinách, seminárky - všechno v němčině i angličtině.

Musím ale říct, že teprve oceňuji ukončení olomouckého studia. Mám radost z toho úspěchu v zrcadle dalších povinností a odrazu jeho zkušeností. Je toho spousta, když si přes den udělám volno (např. na výlet), musím to dohánět po nocích, tedy nestačí prodloužené večery. Přes to všechno nasazení a zátěž je všechno teď klidnější a krásnější. Je teplo, příroda voní, kvete, nemluvě o všech ostatních krásách.


Švýcaři jsou někdy legrační, ale v tomto případě NE záměrně.

Jak jsem psal v úvodu, Švýcaři (resp. povětšinou spolužačky) jsou sice otevřenější, ale zas taková sláva to není. Zdravíme se, občas si něco řekneme, častěji musíme spolupracovat v předmětech, tak je to snad i trochu tím (nejen jarem, jak jsem vtipkoval s Rogerem). Byl jsem do půl deváté ve škole. Vzduch voněl, bylo ticho a měl jsem klid na práci. Víte, je tady opravdu krásně.

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio