"Už od Náchoda se neustále ptá,..."

Seznámení s Bolívijci

13. 4. 2014 1:18

Že dorazí Bolivijci, jsem se doslechl pár týdnů předem, z nenápadných zmínek kolem. Ale v pátek před jejich pondělním příjezdem jsem se teprve dozvěděl, že s nimi budu mít nějakou výuku a kdy (od úterka). Přišel seznam, na jednu A4, kde a kdy mám být, nic víc. Posléze hned první hodina byla posunuta o několik hodin dříve.

Seznámení bylo rychlé a rozpačité. V minutách před hodinou jsme si pomalu povídali, já teda s kolegou Britem pracujícím na švédské univerzitě. Při představování se Bolivíjci jali představovat postojačky. V hodině jsme si pak sdělovali naše domněnky a představy o Švýcarsku. Byli nadšeni z železnice, doma mají prý jen jednu trať. Taky jsme měli být v nějakých skupinkách, naštěstí můj kumpán (Caesar) věděl, že je se mnou, protože já jsem to ani při zpětné kontrole nedokázal zjistit.


Bolivijci na hoře Säntis (2.502 m n.m.), asi 1.600 m pod výškou domovského města.

Nutí mě mluvit v angličtině, není to žádná legrace, takhle narychlo a ke všemu na střídačku s němčinou. Ale na rozdíl od severo-Irek se s nima dá domluvit.

Už ve čtvrtek, po druhém setkání, jsem se s nimi docela zkamarádil. Po pátečním výletu (viz. za týden) jsem byl Jessicou pozván na návštěvu k naší Izraelce. Moc se mi nechtělo, bohužel nejsem s Izraelkama v kontaktu, ale když mě Bolivijci chtějí, šel jsem. S patronkou Javiera jsem se domluvil, že může přespat u mě, aby pro něj nemusel v prostřed noci přijet (bydlí kousek dál).


Kresba starého švýcarského zastřešeného mostu.

Už v půl deváté na nás přišli sousedi, že děláme rámus, ať se uklidníme. Neznalí místního jazyku (tedy "znalý" jen já) jsme se raději uklidnili, než drze pokračovali do hodiny desáté, jak je tady běžně dovolené. Dosud jsme jen tančili na balkóně na Bolivijskou muziku. Roztančily i mě. Po umlčení jsme se snažili vydat někam do klubu nebo na párty, to ale při vší snaze a domlouvání přes telefony nevyšlo a navštěvší nás Carin (jedna z patronek) se tvářila dost vážně, zakrivavší rozzlobení. To když Švýcarovi nejde něco podle plánu nebo když se něco mění.

Když v sobotu ráno přijela Roshni vyzvednout Javiera, pozvala mě navečer na opékání. S radostí jsem přijal. Bolivijci mi otevřeli cestu k Švýcarům. Alespoň k některým, na chvíli. Ale taky to znamená investovat spoustu času a úsilí do vztahů místo školy. Takovou investici s radostí upřednostním, ale učení je dost na to, aby mě to stálo dalších pár nocí...

Sobotní večer jsem vyrazil opékat na švýcarskou farmu. Všichni koukají, že na kole, ale když je to nejlepší způsob, obzvlášť na podobné vzdálenosti. Opékali jsme na plynovém grilu s poklopem. Papalo se ve speciální místnosti pro hosty a slavnosti. Zpívali jsme Bolivijske písně a hráli na kytary. Jen mě zaráželo, kolikrát se Švýcaři bavili ve skupince a nevěnovali se hostům.


Jassica na zídce za spolkovým parlamentem.

Úterní výlet rozeberu taky později a mrknem na středu. To jsme se společně dozvěděli něco o švýcarském školství. Večer bylo povinné účastnit se nějaké "diskuze" o férovém obchodě. Nepřišlo mi to moc obohacující, ale navazující Apéro bylo bezva jako vždy. Pak se Bolívijci představovali přítomné veřejnosti, ačkoliv většina lidí už byla pryč. Pěkná prezentace s príma fotkama, ochutnávkou a ukázkou hudby a tance.

Ve čtvrtek večer jsme se šli na malou školní párty rozloučit. Nejprve jsme pozobávali dobrůtky ze stolů a po oficiálním rozloučení s univerzitou zastoupenou Gerit jsme se chopili aktivnější zábavy. Učil jsem se tančit po bolivijsku na bolivijskou muziku, tedy jako indián. Líbilo se mi to. Pak se po dvou-třech hodinách společnost začala tenčit a muzika se střídala, se světovými hity se mísila Švýcarština a plesknul jsem tam i něco našeho, však bez většího ohlasu.


Pozor na klíšťata na kostnickém poloostrově.

Před půlnocí jsme vyrazili do Kostnice na pivo. Už jsem slyšel nadávat Němce na Švýcary, dnes pak Švýcary na Němce. Je to legrace. Za svitu pouliční lampy teplé noci jsem se loučil s posledními Bolivíjcemi. Využil jsem k tomu výstižný vulkánský pozdrav, typické gesto se slovy "live long and prosper". Budou mi tu chybět, měli aktivní zájem se s někým novým kamarádit...

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio