"Už od Náchoda se neustále ptá,..."

Poznávání Švýcarska 1/2

20. 4. 2014 2:27

Předmět absolvovaný s Bolivíjci byl velká výhra. Když jsem se hlásil na předměty, převážně podle názvu, protože systém pro přijezdivší je dost trhlý a na nic (!), čekal jsem, že se dozvím něco pěkného o Švajcu. Řekněme, že hodin a představování mohlo být víc (klidně tolik co kantonů a nějaká generální navíc), ale i tak jsem si pořádně užil.

První vyučování bylo nejslabší, představování Švajcu, nějaké videjko a vyvracení/potvrzování stereotypů a domněnek.

Druhá hodina byla o poznání zajímavější, hudební nástroje a …
Poslechli jsme si místní učitele hudby při tradičních písních, zatančili si polku po švýcarsku, pokusili se o nějaké jazykolamy. Řeč byla o jódlování, alpské rohu a „machrování“ s vlajkou. Hudební nástroje jsme si mohli ozkoušet. Například ten lidový - částečně prázdné flašky od vína. Ale chyběl tu Švýcarský buben.
... jídlo. Bylo v ceně (nic jsem neplatil). A bylo to Fondue, včetně ukázky jeho přípravy. Chutnalo lépe něž to co jsem zkoušel předtím, ale stejně nic moc. Podle mě tu chuť kazí ten alkohol, co je dovnitř vmíchán.


Säntis v pozadí pohledu od Bodamského jezera, přenížení asi 2.100 m.

V pátek jsme jeli na výlet auty. Nebylo to extra pohodlné a hlavně mi to přišlo trochu zdlouhavé. Jeli jsme navštívit kanton Apenzell (teda obě jeho části). V Urnäsch jsme dostali po kávě a navštívili muzeum. Představovalo kulturu a tradice tohoto kantonu. Tak jsem se sblížil se Švýcarskem. Silvesterklaus je krásná tradice, která mi je konečně sympatická, předtím jsem ji znal jen jako maškaru z pamětní deseti-frankové mince.
Pak jsme jeli pod horu a lanovkou vzhůru. Sám bych si to dovolit nemohl, ale Švýcaři to cálovali. Tak jsem byl poprvé 2.502 metrů nad mořem. Výhled trochu kazila inverze, takže jsem neviděl Bodamské jezero (od kterého na dominantu obyčejně vzhlížím). Ale i tak ten výhled na sousední vrchy a po poledni do sousedního údolí stál za to. Docela by mě zajímala ta pěší trasa nahoru, která sem (asi v létě) vede. Kousek pod vrcholem jsme dostali ke vstupence špagety a před odjezdem se pokochali dřevěnými modely význačných alpských mostů.
Výlet jsme zakončili v sýrárně exkurzí. Ve fabrice uzrává sýr za dva miliony franků. Panáček co z lisu vykládal bochníky do regálu se pořádně otáčel a kolem linky i kolikrát běhal. Zajímavý pohled. Jen mě nenapadá, proč to bylo třeba dělat tak rychle. Jen za 48 peněz (tj. asi 192 Kč) jsem si pořídil kousek od každého druhu. Jsou hodně aromatické, ale moc dobré.
Cestou jsem ještě od řidiče zjistil informace o registračních značkách.


Na hoře Säntis se vzpomíná i na Boha.

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio