"Už od Náchoda se neustále ptá,..."

První semestr v kostce

1. 3. 2014 23:50

Matně si vzpomínám, psával jsem nějaký blog. Skončil jsem psát, koukám, z kraje září. V počítači mám ještě poznámky k jeho prvním třem týdnům, a nějaké fotky. Už jsem je nestačil zpracovat do článečku a podělit se. Přišel můj vůbec nejnáročnější čas...

Pokrok v němčině po srpnovém opakování, podle učitelů, nebyl tak značný. Zářijový jazykový kurz zase neměl tak šikovnou partu. Volný čas odpolední a víkendu protékal prstama jak voda, stejně tak rychlý a osvěžující.

Co vzalo za své nejdříve, byly mé, vždy velkorysé, plány. Dlouhé studia teologie ani pozvolné psaní seminárek se nekonaly. Všechna síla, už od poloviny září, se soustředila na bakalářskou práci, která měla termín nejdříve. Můj velký boj, čtení českých knih, navíc nepříjemně nafocených do počítače, a pak sepisování bakalářské práce stálo hodně úsilí. Nevím kdo to znáte. Termín se blíží. Potřebujete s tím hnout. Z té počítačové četby bolí hlava a řádky práce přibývají zbrkle. Nedaří se odpočívat. Úplně všechny myšlenky se točí k bakalářce a termínu, který už prakticky nejde stihnout. A pak, díky hodné paní vedoucí, ochotné kamarádce a do třetice poslední vzpruze vlastního odhodlání se dílo, v posledních vteřinách stihne.

Všechna síla a čas. Pocit marnosti a opuštění. Jediné co víte je, že tady (jak na UPOL tak na PH), je po Jeho vůli, vaše místo. Prima. Alespoň tato jistota. Ale ta chrání jen před úplným zhroucením. Zaritý odpůrce kouření přemýšlí, co uvolňujícího může být na kouření, nakonec aniž by ochutnal. Není čas připravovat se do školy svědomitě, překládat každé texty a věnovat se němčině v rozsahu ani možném, ani vhodném. Švýcaři jsou uzavření a spíše nekomunikativní. Nalézt přátele či kamarády se nedaří, jen co do tří schůzek a pár vět se vejde. Výlety po kraji se vejdou do povinné návštěvy nejbližších měst (Frauenfeld, Winterthur).

Místy, jako by na mě i Morava a nejbližší zapomněli. Naštěstí ne na dlouho ;)
Dobře, tak bakalářku jsem nějak stihl. Začal kolotoč se státnicemi, příprava na leden. To už nebylo tak žhavé, ale ne nehorké. Opáčko morálky, pochopení množství z dogmatiky a vůbec nejnáročněji biblické vědy. Tušili jste, kolik z Písma na ně musíte načíst? Já ani ne. Tak až do konce semestru se točil kolotoč stresu, papání, přibírání, nesportování a stranění se všemu, krom učení, teda snaze se mu věnovat. Rekordně těžký semestr, rekordně velká váha. Věděli jste, že to snižuje životní pohodlí a přináší další stres?

O konečné úspěšnosti raději pomlčím, zatím. To víte, děla se i spousta-spousta jiných věcí. Z mého školícího vězení všechno vypadalo tak tvrdě. Na kolech jsem loni nakonec překonal těch 6 Mm, z toho skoro 1,5 Mm na tom půjčeném od švýcarských drah. Utratil (investoval?) jsem spoustu peněz a seznámil se s "novými" mistry různých "umění". Velké věci zažijete a poznáte na hranici svých schopností. O tom snad zase jindy.

Sdílet

Komentáře

jjkohoutek To by mě zajímalo, proč todle dali do "dnešního" výběru z blogů :D

jjkohoutek Musím se tady ještě podělit o jedno svědectví podobných těžkostí a nadějí: https://klarysa.signaly.cz/1403/prodluzovani-studia

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio